Ochina latreillei a já (poněkud retro…)

text: Arnošt Sieber

Tímto skromným příspěvkem bych chtěl upozornit na výskyt tohoto červotoče na území našeho kraje.

V červnu 2006 jsem navštívil svou oblíbenou lokalitu Bělýšovský les u Slatiny poblíž Klatov. Pro nezasvěcené jen tolik, že se jedná o přirozený listnatý porost, který je součástí tzv. Branžovského hvozdu. Náhodou jsem sklepl  jeden kus  divného mrtvého broučka. Neměl jsem s sebou brýle, takže jsem pořádně neviděl, o co se jedná. Nevěnoval jsem tomu zvláštní pozornost a teprve doma jsem zjistil, že je to torzo vzácného červotoče Ochina latreillei (Bonelli 1809). Ten je svým zbarvením mezi jinak většinou nenápadnými červotoči výjimkou. Má oranžový štít a černé krovky s oranžovými konci, tykadla a nohy rovněž oranžové, velikost 3-3,5 mm. Odborná literatura toho moc neuvádí, snad jen že se brouk vyvíjí v mrtvém dřevě listnatých stromů, jinak jsou údaje velice kusé. Brouk je rovněž zapsán v červených seznamech některých evropských států. Moji determinaci mi potvrdilo i několik kolegů z pobočky, když jsem provizorně  slepeného broučka po několika měsících slibování přinesl na schůzku. To samozřejmě podnítilo mou touhu najít toto zvíře živé. Bohužel, okolnosti mi nedovolily zavítat na Bělýšov v následujícím roce. Téměř celou sezónu jsem ztratil svojí šikovností, zlomenou nohou na výpravě v Turecku. Takže až koncem května 2008 jsem se dostal na místo činu. Ze začátku to nevypadalo dobře a po několikahodinové dřině jsem to už vzdával. Ne že bych nenacházel zajímavé brouky, ale stále to nebylo to ono. Náhle jsem při oklepu lípy zahlédl na okraji plátna  pohyb a protože jsem byl tentokrát „obrýlen“, bylo mi jasné, že se dílo podařilo. Rychlé nacucnutí a  krásná živá Ochina byla moje. Zároveň jsem zjistil, že tento druh na rozdíl od většiny červotočů po sklepnutí nedělá mrtvého brouka, ale vesele upaluje pryč.

No, a v letošním květnu jsem se vydal na tutéž lokalitu znova a podařilo se mi ulovit hned dva exempláře. Shodou okolností byly sklepány z té samé lípy jako v loňském roce. Že by se jednalo o „ochinodárný“ strom? Dost možná….

Protože nejsem opatřen odpovídajícím fotoaparátem, připojuji foto letošního exempláře vytvořené ctěným předsedou Zbyňkem Kejvalem. Vyobrazené imago jest uloženo (alespoň doufám) ve sbírkách Muzea Chodska v Domažlicích.

Ochina latreillei (Bonelli 1809) – foto Zbyněk Kejval