Amara (Amara) nigricornis
(C. G. Thomson, 1857)
(řád Coleoptera, čeleď Carabidae)
Jak žije: V Čechách se vyskytuje nejčastěji v nadmořských výškách 1000-1200 metrů. Bývá nalézán od dubna do června a později znovu koncem léta. Vyhledává paseky a lesní světliny. Pobíhá na sluncem osvětlených místech nebo odpočívá pod kameny a jinými předměty. Ve vyšších evropských pohořích se vyskytuje nejčastěji na alpinských pastvinách v nadmořských výškách od 1300 do 2300 metrů (v Alpách zpravidla kolem dvou tisíc metrů). Dává přednost sušším, ale nikoliv suchým biotopům.
Kolik měří: cca 7,0-8,0 mm
Kde všude se s ním chlubí: Druh na přechodu mezi arktoalpinským a boreomontánním rozšířením. Souvislý areál zahrnuje oblast od severní Skandinávie přes severní Rusko, západní a východní Sibiř po Mongolsko a Dálný Východ. Vyskytuje se také v horách střední a jižní Evropy, například v Pyrenejích, Francouzském středohoří, Alpách, východních Karpatech a pohoří Šar planina.
Kam dorazil v Česku: Střevlíček byl zjištěn v osmdesátých letech minulého století na Šumavě a od té doby byl jeho výskyt v tomto pohoří několikrát potvrzen. Později byl nalezen také v Novohradských horách a v jejich blízkosti.
Jak ho správně určit: Tvarem těla, velikostí a zbarvením (zejména tmavými tykadly) podobný příbuznému druhu Amara (Amara) lunicollis Schiødte, 1837. Od něj se liší širší špicí penisu, tmavě hnědým prvním článkem tykadel (u A. lunicollis je tento článek červenohnědý) a poměrně spolehlivě i široce přerušenou řádkou porojamek v osmé rýze krovek. Další horský druh s tmavými tykadly, Amara (Amarocelia) erratica (Duftschmid, 1812), nemá zašpičatělé přední rohy štítu (jsou zaoblené) a nemá rýhy na konci krovek prohloubené a rozšířené (jsou velmi jemné).
Text: Jiří Hejkal, foto: Stanislav Benedikt
