Anostirus sulphuripennis
(Germar, 1834)
(řád Coleoptera, čeleď Elateridae)
Jak žije: Larvy druhu žijí v zemi, kde pronásledují drobné organismy, jsou tedy predátory, ale příležitostně se živí také kořínky různých rostlin. Kuklení probíhá koncem léta. Na podzim se líhnou imaga, která ale setrvávají v kukelních kolébkách přes zimu a teprve na jaře vylézají na světlo boží. V dubnu nebo v květnu za slunečného počasí poletují, především samci – samice jsou méně aktivní, na osluněných místech, jižně orientovaných lesostepích nebo okrajích lesů, kde vyhledávají kvetoucí stromy a keře, např. duby nebo jívy. V tomto prostředí se také páří.
Kolik měří: cca 10-12 mm
Kde všude se s ním chlubí: Brouk je svým výskytem omezený na Alpy a jejich přilehlé okolí v Rakousku, Německu, Francii, Itálii a Švýcarsku.
Kam dorazil v Česku: U nás patří Anostirus sulphuripennis k velkým vzácnostem. Je odtud známý jen z několika nálezů situovaných vesměs při západní hranici Čech. Nejstarší nález je doložený jen literárně ze šumavské Bučiny ze začátku 20. století. V novější době byl zjištěný několika jednotlivými nálezy v Blanském lese, na Šumavě, Českém lese a naposledy i v Podkrušnohoří. Jeho výskyt byl také potvrzen v údolí Ohře u Karlových Varů, kde jsme nedávno našli poměrně vitální populaci tohoto krásného kovaříka.
Jak ho správně určit: Velmi se podobá příbuznému druhu Anostirus castaneus (Linnaeus, 1758) (podívejte se sem: http://www.elateridae.com/zobrbruk.php?id=2933), který se u nás vykytuje poměrně nevzácně po celém území. Nejspolehlivějším rozlišovacím znakem je ochlupení štítu. Zatímco u příbuzného A. castaneus je ochlupení velmi husté a žluté a tvoří na štítu výrazný toment, u naší speciality vypadá štít na první pohled lysý, protože jeho ochlupení je jen velmi řídké, jemné a šedé.
