Chrysolina brunsvicensis
  

(Gravenhorst, 1807)

(řád Coleoptera, čeleď Chrysomelidae)

Jak žije: Vývoj zatím není dokonale poznán. Larvy i brouci provádí žír na různých druzích třezalek, především na třezalce čtyřkřídlé (Hypericum tetrapterum). Předpokládá se, že kuklení probíhá v zemi a dospělí jedinci přečkávají zimu v kukelních komůrkách. Brouček má jedno pokolení do roka. V přírodě jsou vyzrálí jedinci doposud nalézáni od července až do konce září. Nejčastěji jsou vidět na živných rostlinách při žíru nebo páření. Jinou možností jak nalézt mandelinku je hledání v podrostu třezalek obnažováním kořenového systému byliny. Místa nálezu imág jsou determinována potřebami živné rostliny.V případě třezalky čtyřkřídlé jsou to vlhké rákosinové a ostřicové louky, pramenné nivy, břehy rybníků či potoků.

Kolik měří: cca 5,5 – 6,5 mm

Kde všude se s ním chlubí: Areálem výskytu mandelinky Chrysolina brunsvicensis jsou části západní a střední Evropy – Pyreneje, severní Francie, jih Velké Británie, Dánsko, Rakousko, Německo, západ Polska.

Kam dorazila v Česku: V České republice je Chrysolina brunsvicensis považována za vzácnost. Zatím je známá jen ze západních Čech. Její výskyt zde byl zpracován v samostatném článku.

Jak ji správně určit: Chrysolina brunsvicensis patří do podrodu Hypericia, který má ve střední Evropě ještě dalších 5 podobných druhů. Od nich se odlišuje především charakteristickým výrazným kovovým leskem horní strany těla, dále barevným uspořádáním hlavy a štítu, které jsou bronzové nebo bronzově zelené, a krovek, jež jsou nejčastěji měděné nebo fialové. Mandelinka má také delší rýhu oddělující postranní val v zadní části štítu a dále větší počet teček v sudých řádcích na krovkách. Těmito znaky je předurčena téměř k nezaměnitelnosti.

Text: Michal Ouda, foto: Zbyněk Kejval